Kurátor
Mgr. Martin Gajdošík, Ph.D.
E-mail: wewi.wew(at)seznam.cz
Výzkumný a vývojový pracovník
Doc. Ing. Jiří Řehulka, DrSc.
E-mail: rehulka(at)szm.cz
Telefon: 553 628 660
Charakteristika
Sbírky zoologického pracoviště čítají v současnosti 228 400 kusů. Sbírky tvoří 8000 kusů savců s početnými sériemi druhů dokumentujících region, 6 000 kusů ptáků s řadou význačných faunistických dokladů a podílem exotického materiálu, ostatní obratlovci jsou zastoupeni 3 000 kusů, 211 400 měkkýšů představuje jednu z předních regionálních sbírek. K nejcennějším exemplářům patří početné série drobných savců s vysokou dokumentační a vědeckou hodnotou (např. myšivka horská, rejsek horský), význačné faunistické doklady (první nálezy krahujce krátkoprstého, strnada severního, budníčka zeleného), typový materiál měkkýšů, ale i některé ohrožené druhy z celosvětového hlediska.
V roce 2003 bylo pracoviště rozšířeno o ichtyologickou laboratoř (garant doc. ing. J. Řehulka, CSc., DrSc.) s orientací na fyziologii a nemoci užitkových, okrasných a divokých ryb se zaměřením na klinickou hematologii a biochemii, patologickou anatomii a morfologii, parazitologii, studium systémových bakteriálních a houbových infekcí, genotoxikologii, diagnostiku chorob a ekotoxikologický monitoring aquatických ekosystémů.
Vědeckovýzkumná činnost
Výzkumná činnost pracoviště je zaměřena především na základní faunistický výzkum savců a ptáků regionu. Získané poznatky byly částečně publikovány v Časopise Slezského muzea nebo začleněny do celostátních projektů: Fauna savců ČR a spoluautorství na zpracování Atlasu rozšíření savců v ČR. V období 1999 - 2001 pracoviště řeší výzkumný úkol MK ČR o vlivu povodí na příbřežní populace drobných savců v oblasti Jeseníků.
Výzkumná činnost ichtyologické laboratoře byla zahájena řešením mezinárodního grantu zacíleného na vyhodnocení stresu u přezimujících kaprů vyvolaného vydrou říční s kvantifikací stresových markerů (kortikosteroidů), základních metabolitů a enzymů. U pstruhů duhových v akvakultuře byly stanoveny fyziologické hodnoty červeného krevního obrazu, dusíkového, glycidového, lipidového a minerálního metabolizmu, esenciálních rozvětvených aminokyselin a vybraných enzymů v krevní plazmě. Byl vyhodnocen vliv prebiotika na bázi fruktooligosacharidů a lecitinu na užitkové vlastnosti a popsány hematologické, klinické a patologickoanatomické příznaky při virové hemoragické septikémii a edwarsielóze. V oblasti toxikologie byl testován vliv tří environmentálních toxikantů di(2-ethylhexyl)ftalátu (DEHP), 2,3,7,8-tetrachlorodibenzo-p-dioxinu (TCDD) a gamma isomeru hexachlorocyklohexanu-Lindanu (γ-HCH ) na hematologický a biochemický profil krevní plazmy a histopatologii. U ryb z volných vod byl u štiky obecné diagnostikován Sertoliho buněčný adenom a popsána hromadná nákaza ryb vibriózou ve Vsetínské Bečvě. U akvarijních ryb z Moravskoslezské oblasti byly shrnuty výsledky výzkumu mykobakteriálních (tuberkulózních) infekcí způsobené druhy Mycobacterium fortuitum, M. kansasii, M. gordonae, M. simiae a M. chelonae, z mořské akvaristiky pak poznání patogenity vyvolané Vibrio harveyi a V. ponticus a u okrasných a užitkových ryb popsány infekce 12 druhy koaguláza-negativních stafylokoků. Ke klíčovým výzkumným záměrům patří probíhající studium houbových infekcí a příprava deponování izolovaných druhů do sbírky. K prioritním přínosům v této oblasti patří popis nového rodu Bradymyces, experimentální ověřování patogenity zástupců rodu Phoma a Exophiala a popis nových patogenů z rodu Cephalotheca, Neopyrenochaeta, Aureobasidium a Mortierella. V současné době je orientace výzkumu zacílená na monitoring genotoxického rizika chemických látek z antropogenních zdrojů na zdravotní stav účelových rybích obsádek podílejících se na udržování vody v požadované hygienické kvalitě ve vodárenských nádržích povodí Odry.
Vzdělávací činnost
Zoologické sbírky jsou prezentovány formou přírodovědné části stále expozice s názvem Vývoj přírody ve Slezsku a na severní Moravě a výstav Za zvěří 4 světadílů (1957), Přírodou a životem Kuby (1973), Exotické ptactvo (Bytom 1976 a Opava 1985), Fauna močálů (1988), Svět zvířat V. Borůvky (1994), Přírodní park Moravice (1995), Borneo-perla tropické Asie (1996) aj. Preparátorská dílna již řadu let působí jako školící pracoviště pro celou ČR.
Nedílnou součástí ichtyologické laboratoře je kontakt s rybářskými praktiky a akvaristy při odhalování původců nemocí a poskytování informací o preventivních a terapeutických opatřeních. Nové poznatky z výzkumných záměrů jsou formou přednáškové činnosti prezentovány posluchačům vysokých škol, na odborných seminářích a tuzemských a zahraničních sympoziích. Z nich lze uvézt konference v Tampere (2013), Las Palmas (2015) a zejména vyžádanou účast na Světovém kongresu o nádorech a jejich prevenci v Dubaji (2015). Laboratoř spolupracuje s řadou tuzemských a zahraničních odborných pracovišt v oblasti molekulární taxonomie hub a bakterií (Katedra botaniky UK v Praze, Státní zdravotní ústav v Praze) a dlouhodobě deponuje bakterie, vláknité houby a kvasinky do České sbírky mikroorganizmů (CCM), Sbírky kultur hub (CCF), České národní sbírky typových kultur (CNCTC) a fotodokumentaci a morfologickou klasifikací neoplazií ryb do Registry of Tumors in Lower Animals, National Museum of Natural History Smithsonian Institution, Washington, D.C., USA.
Stručně z historie
Od vzniku Gymnazijního muzea představovaly zoologické sbírky jeho podstatnou náplň. Byla to zejména (vedle entomologie)sbírka ornitologická, kde se tehdejším pracovníkům podařilo shromáždit řadu zajímavých dokladů z regionu. Ve 2. polovině 19. století se stala ornitologická sbírka Gymnazijního muzea nejvýznamnější sbírkou ptáků ve Slezsku. Válečné události v roce 1945 však přinesly zkázu i pro zoologické sbírky, z nichž zůstalo nepatrné torzo. Během deseti let se však podařilo vybudovat sbírky nové. Na tvorbě nového sbírkové fondu v poválečném období měl největší zásluhu dr. Zdeněk Tesař,CSc. a zejména preparátor Vilém Borůvka. V roce 1972 došlo k rozdělení dosud jednotně spravovaných zoologických sbírek, ze kterých byly vyčleněny entomologické sbírky do samostatného pracoviště.
K historii ichtyologické laboratoře zasluhuje zmínka o přechodném působení významného českého ichtyologa a ichtyopatologa prof. MVDr. V. Dyka, DrSc. v blíže nejmenovaném objektu na Nádražním okruhu a posléze na tehdejší Výzkumné stanici zemědělské na Purkyňové ulici. Zde přechodně pracoval v letech 1946 až 1949 s následným odchodem na Veterinární fakultu Vysoké školy zemědělské v Brně jako vedoucí katedry a s funkcí prorektora pro vědu a výzkum. Zásluhou pana profesora se ichtyologický výzkum v opavském regionu oživil udělením tématu diplomové práce z bionomie, plastických znaků a cizopasníků střevle potoční v potoce Hořině, řešené v letech 1965 až 1967 na katedře Rybářství a hydrobiologie a katedře Parazitologie a invazních chorob VŠZ s technickou pomocí Slezského zemského muzea a tehdejšího Státního veterinárního ústavu vedeného nadšeným ichtyopatologem MVDr. F. Burešem. Z diplomové práce vzešly tři publikační výstupy.
Poslední aktualizace článku: 27.05.2024
Vytisknout celý článek
