ARCHEOLOGICKÉ NÁLEZY Z AREÁLU OPAVSKÉHO HRADU
Grantový projekt: IGS201605/2016
Řešitel: Mgr. Soňa Králová
Cílem projektu bylo podrobně zpracovat a analyzovat nálezové soubory ze dvou záchranných archeologických výzkumů v areálu bývalého přemyslovského hradu v Opavě. Vyhodnotit všechny nálezové okolnosti s využitím přírodovědných metod, upřesnit podobu objeveného příkopu vymezenému vůči městu a také zhodnotit doklady osídlení dané lokality před výstavbou hradu s komparací dosud publikovaných písemných a ikonografických pramenů. Vhodným doplněním se stalo zahrnutí do hodnocení i starších ojedinělých nálezů ze sledované oblasti, které jsou uloženy ve sbírkách SZM.
SPOLKOVÝ ŽIVOT VE SLEZSKU
Grantový projekt: IGS201606/06
Řešitel: Mgr. Ilona Matejko-Peterka, Ph.D.
Spoluřešitel: Mgr. Ondřej Haničák
Cílem projektu s názvem Spolkový život ve Slezsku bylo soustředění a následné zpracování předmětů spojených se spolky, které existovaly v mnoha slezských městech (mj. v Opavě, Krnově, Jeseníku, Těšíně, Bruntále atd.) v 19. a v 1. polovině 20. století. Jako předmět analýzy byly zamýšleny předměty ke spolkové tematice, které se nacházejí ve sbírkách Slezského zemského muzea a také v jiných paměťových institucích na území České republiky (mj. Zemský archiv v Opavě, Státní okresní archiv Opava, Státní okresní archiv Jeseník, Muzeum v Bruntále, Muzeum v Krnově) a Polska (mj. Muzeum Śląska Cieszyńskiego). V rámci výzkumu se podařilo dohledat a zpracovat 110 předmětů, které je možno považovat za „materiální svědectví" existence jednotlivých spolků ve Slezsku a jimi realizovaných aktivit. Předmětem analýzy se staly mj. předměty prezentující společnosti doby předbřeznové, spolky hospodářské a chovatelské, spolky tělocvičné a sportovní, spolky střelecké, spolky dobrovolných hasičů, spolky veteránů, spolky národně obranné, politické a vzdělávací, spolky zájmové a vědecké, spolky umělecké a zábavní a spolky náboženské.
BEZRUČ A UMĚNÍ
Grantový projekt: IGS201609/2016
Řešitel: Mgr. Lenka Rychtářová
V rámci projektu byla zpracována problematika vlivu života a díla básníka Petra Bezruče na výtvarné umění. Předmětem analýzy se staly sbírky Slezského zemského muzea, Památníku národního písemnictví v Praze, Muzea a galerie v Prostějově, Muzea umění v Olomouci, Galerie výtvarného umění v Ostravě a dalších. V rámci projektu byl proveden rozsáhlý terénní výzkum, při kterém byly zmapovány a fotograficky zdokumentovány exteriérové realizace na území Moravy a Slezska, motivicky se vážící k Petru Bezručovi a jeho dílu. Výstupem projektu je monografie Bezruč a umění (220 stran, 300 obrazových příloh), která ve 4 kapitolách přináší přehled ilustrovaných vydání Bezručových básní, výtvarných děl inspirovaných Slezskými písněmi z oblasti malířství, sochařství a užité grafiky, ale i přehled uměleckých památek vážících se k osobnosti Petra Bezruče – jeho portréty a exteriérové realizace – památníky, pomníky či busty. Kniha je vůbec prvním shrnutím bezručovských výtvarných památek v takovém rozsahu.
MONITOROVÁNÍ VYBRANÝCH PLYNNÝCH POLUTANTŮ A JEJICH VLIV NA SBÍRKOVÉ PŘEDMĚTY V AREÁLU ČS. OPEVNĚNÍ HLUČÍN-DARKOVIČKY A DEPOZITÁŘÍCH SZM
Grantový projekt: IGS201611/2016
Řešitel: Mgr. Oldřich Schejbal
Spoluřešitel: Bc. Martin Polášek
Během projektu bylo zjištěno, že koncentrace oxidů dusíku a prachových částic uvnitř sledovaných prostor SZM jsou ovlivněny především venkovními koncentracemi. V případě ozonu je denní chod vnitřní koncentrace stabilní, na rozdíl od denního chodu koncentrace ozonu venku, který je charakterizován výrazným nárůstem koncentrace v dopoledních hodinách a maximem kolem 15. hodiny. Z hlediska preventivní konzervace je patrné, že sbírkové předměty uložené v těchto prostorách mohou být v dlouhodobém horizontu negativně ovlivněny měřenými polutanty. Situaci lze v některých případech zlepšit výměnou zastaralých a netěsnících výplní okenních a dveřních otvorů, použitím pórovitých povrchových úprav vnitřního zdiva, případně vhodně zvoleným systémem filtrace vzduchu. Z hlediska reaktivity plynných polutantů se jeví jako zásadní udržování vhodné teploty a relativní vlhkosti.
RETRIBUČNÍ SOUDNICTVÍ A HLUČÍNSKO 1945–1948
Grantový projekt: IGS201604/2016
Řešitel: Mgr. Ondřej Kolář, Ph.D.
Cílem projektu bylo statisticky podchytit případy obyvatel Hlučínska souzených po druhé světové válce v rámci tzv. velké retribuce a analyzovat je z hlediska věkové a sociální skladby souzených, typů provinění a výše udělených trestů. Vybrané případy byly zkoumány formou sondy. Výsledky byly shrnuty formou odborné studie.
NEKLIDNÉ STOLETÍ ANEB ŽÍT SE CTÍ
Grantový projekt: IGS201608/2016
Řešitel: Mgr. Kamil Rodan, Ph.D.
Projekt postavený na archivním a orálně-historickém výzkumu se soustředil na zmapování osudů maturantů prostějovského gymnázia ročníku 1942 a jejich rodin v kontextu politických a společenských zvratů 20. století.
MUZEA A JEJICH ROLE V ROZVOJI VĚDECKÉ A UMĚLECKÉ KULTURY REGIONU – PŘÍPRAVA A REALIZACE MONOGRAFIÍ O MUZEÍCH NA MORAVĚ A VE SLEZSKU
Grantový projekt: IGS201612/2016
Řešitel: doc. PhDr. Pavel Šopák, Ph.D.
Projekt se zaměřil na analýzu hlavních vývojových tendencí muzejnictví 19. a 20. století v prostředí Moravy a rakouského Slezska. Výstupem projektu se staly dvě monografie zaměřené na vývoj opavských muzeí do roku 1989 a na stěžejní trendy moravského a slezského muzejnictví před první světovou válkou.
TAXONOMIE, FYLOGENEZE, BIONOMIE A FAUNISTIKA DVOUKŘÍDLÉHO HMYZU (DIPTERA) SE ZAMĚŘENÍM NA VYBRANÉ ČELEDI SKUPIN TIPULOMORPHA, BIBIONOMORPHA A ACALYPTRATA
Grantový projekt: IGS201607/2016
Řešitel: RNDr. Jindřich Roháček, CSc.
Spoluřešitelé: doc. RNDr. Jan Ševčík, Ph.D., doc. RNDr. Jaroslav Starý, Ph.D.
Výzkum zaměřený na vybrané čeledi dvoukřídlých (Diptera) přinesl množství nových objevů taxonomických, fylogenetických, faunistických, biogeografických i bionomických. Nejvýznamnější výsledky (často prioritní objevy) projektu jsou (nebo budou) shrnuty v celkem 12 (9 již publikovaných) studiích včetně rozsáhlé monografie, které obsahují popisy dosud neznámých taxonů (1 nový rod a 21 nových druhů pro vědu) a další nomenklatorické změny, nové fylogenetické hypotézy (na druhové, rodové i nadrodové úrovni), nové informace z morfologie imág, četné prvonálezy z růných částí Evropy a severní Ameriky, i originální poznatky bionomické a biogeografické. Dlouhodobý výzkum diverzity dipterofaun v Jizerských horách a v NP Muránska planina přinesl také cenné poznatky využitelné pro ochranu přírody (zhodnocení ohroženosti druhů) a významně obohatil fond Diptera v sbírce SZM o hodnotný sbírkový (dokumentační i typový) materiál, stejně tak jako terénní výzkum v málo prozkoumaných oblastech Středomoří (Sicílie, Peloponés). V rámci projektu se uskutečnily také expedice, které byly věnovány výzkumu středomořské fauny dvoukřídlého hmyzu. Terénní průzkum probíhal v severní části Sicílie (zejména v přírodním parku Nebrodi) a v centrální oblasti poloostrova Peloponés. Byl získán velmi cenný materiál, který obsahuje několik druhů dvoukřídlých nových pro vědu z čeledí Limoniidae (ze Sicílie) a Mycetophilidae (z Peloponésu).
MODELOVÁNÍ DISTRIBUCE VYBRANÝCH KRITICKY OHROŽENÝCH DRUHŮ JÁTROVEK (MARCHANTIOPHYTA) NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY POMOCÍ GIS
Grantový projekt: IGS201601/2016
Řešitel: Mgr. Lukáš Číhal
Jednalo se o vytvoření predikčních modelů pomocí 35 prezenčních údajů a 5 nekorelovaných bioklimatických proměnných pro 4 druhy kriticky ohrožené druhy játrovek (Cephaloziella elegans, Leiocolea heterocolpos, Lophozia wenzelii a Riccia papillosa). Tyto modely mohou sloužit jako určité návody pro budoucí expedice směřující za poznáním těchto kriticky ohrožených druhů či k lepšímu poznání jejich ekologických nároků.
ZALEDNĚNÍ SLEZSKA: PROVENIENCE NORDICKÝCH HORNIN – POKRAČOVÁNÍ II
Grantový projekt: IGS201602/2016
Řešitel: Mgr. Lenka Jarošová, Ph.D.
Terénní výzkum navázal na práci se sbírkou i terénní výzkumy minulých let a proběhl dle harmonogramu v ČR i v zahraničí. V oblasti, která byla v rámci ČR zasažena kontinentálním zaledněním nejvíce, byly tentokrát přednostně zkoumány lokality s poměrně bohatými nálezy, které umožnily sběr co nejpestřejšího spektra nordických hornin se zaměřením na typový materiál. Jedním z cílů pracovní cesty do Finska (v rámci tohoto projektu) bylo získat vzorky místních hornin, které na území Slezska přivlekl kontinentální ledovec. Celkem bylo přivezeno 120 vzorků hornin; jejich předběžná determinace byla provedena makroskopicky a detailní determinace bude možná po zhotovení mikroskopických výbrusů hornin. Hlavním cílem této cesty bylo studium dokladů působení ledovce v krajině. Ve Švédsku se terénní průzkum soustředil na oblasti Skåne a Blekinge s cílem získat zde co nejvíce srovnávacího typového materiálu. Celkem bylo přivezeno 250 vzorků hornin. Studovány a dokumentovány byly také jevy, dokládající působení kontinentálního ledovce a využívání různých druhů hornin ke stavbě historických i současných objektů. V obou skandinávských zemích byla navštívena přírodovědná muzea a konzultovány způsoby prezentace a popularizace geologie a dalších oborů, týkajících se kvartéru (zoologie, paleontologie).
VÝZKUM SYSTÉMOVÝCH ONEMOCNĚNÍ RYB III.
Grantový projekt: IGS201610/2016
Řešitel: doc. Ing. Jiří Řehulka, DrSc.
Předmětem výzkumného záměru byl monitoring infekčních nemocí pstruha duhového v intenzivní akvakultuře, kaprů v rybničních soustavách severomoravského regionu a okrasných ryb u zájmových chovatelů. Byl popsán nový původce a patogenita vláknité houby Exophiala pisciphila u červené neónky a do sbírky připraveno 8 hub izolovaných z kaprů a pstruhů duhových a 3 druhy z raka říčního. Z virových onemocnění byla poprvé v našem regionu a podruhé na území ČR popsána „spavá nemoc kaprů" a koiherpesviróza a u pstruhů duhových pak zachycena dosud nepopsaná myokarditida. Z původců bakteriálních chorob byly u pstruhů duhových z klinických případů izolovány Staphylococcus warneri, Staphylococcus haemolyticus a Flavobacterium oncorhynchi a z mořské akvaristiky dva druhy vibrií (Vibrio harveyi a V. ponticus). Nedílnou součástí ichtyologické laboratoře je poradenská činnost pro profesionální chovatele ryb, rybářské spolky Českého rybářského svazu a akvaristy. Jako příklad lze uvézt řešení hromadného hynutí raků v řece Ostravici způsobené račím morem pro odbor životního prostředí, 5 konzultací pro akvaristy a 18 pro chovatele užitkových ryb.
SRUB PETRA BEZRUČE – PŘÍPRAVA A ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU NOVÉ EXPOZICE
Grantový projekt: IGS201603/2016
Řešitel: Mgr. Martina Klézlová
Projekt si dával za cíl vznik architektonických studií expozice a zahrady SPB a scénáře nové expozice SPB. Práce navazovala na projekt Srub Petra Bezruče v proměnách času – historický vývoj zahrady a objektu SPB, která se stala stěžejním podkladem pro zpracování návrhu zahradně-architektonického řešení prostoru zahrady a jejího plnohodnotného zapojení do nové expozice ve SPB. V rámci projektu bylo dále navázáno na výsledky historického průzkumu interiéru a exteriéru SPB, který probíhal v předchozích letech. Při řešení projektu byla pořízena kompletní fotografická dokumentace vybavení Srubu Petra Bezruče a veškeré předměty zapsány do 2. stupně muzejní evidence. Zároveň byla provedena kompletní inventarizace sbírkových předmětů. Hlavním výsledkem projektu bylo vytvoření scénáře nové expozice ve Srubu Petra Bezruče. Ten byl vytvořen na základě analýz sbírkových materiálů, které se ve většině případů nacházely v pozůstalosti Petra Bezruče a ve fondu Bezručovský archiv. Scénář expozice je doplněn několika architektonickými studiemi s návrhy nové expozice SPB. Dále byl vytvořen dendrologický průzkum zahrady SPB, na jehož základě byla zpracována architektonická studie renovace zahrady SPB.
Poslední aktualizace článku: 27.07.2018
Vytisknout celý článek
