Úvod \ Věda a výzkum \ Řešené projekty \ Externí granty a projekty \ Perzekuce československých občanů v Sovětském svazu (1918–1956)

Slezské zemské muzeum

Perzekuce československých občanů v Sovětském svazu (1918–1956)

Nositel: Slezská univerzita v Opavě
Spolunositel: Slezské zemské muzeum
Řešitel: Prof. PhDr. Mečislav Borák, CSc.
Spoluřešitel: Prof. PhDr. Zdeněk Jirásek, CSc., Doc. PhDr. Dušan Janák, Ph.D., Doc. PhDr. Tomáš Staněk, CSc.
Grantový projekt: GA ČR 409/09/0555
Doba řešení: 2009–2013

 

Stav řešení: Po vyhodnocení závěrečné zprávy za uplynulé tři roky řešení přiznalo vedení GA ČR v únoru 2012 ještě další dva roky řešení projektu. Uskutečnilo se studium archivních materiálů k perzekuci Čechů a čs. občanů v centrálních archivech v Moskvě (RGASPI, GARF, RGVA, Memorial, Muzeum Sacharova aj.), byla nakoupena odborná literatura, průběžně doplňovány seznamy obětí. Bylo poskytnuto asi 40 konzultací, rešerší a posudků pro české i zahraniční instituce, organizace i veřejnost při hledání nezvěstných a perzekvovaných osob v bývalém SSSR

V rámci řešení grantového úkolu byla v roce 2012 na pracovišti spoluřešitele věnována pozornost jednak problematice návratu čs. občanů (zajatců a internovaných civilistů) ze SSSR a postavení německých válečných zajatců v českých zemích po skončení druhé světové války, jednak životním podmínkám Čechů a Slováků, členů družstev, jež měla v meziválečném období podle původních záměrů přispívat k „socialistické výstavbě" SSSR. Uskutečnila se pracovní cesta do Moskvy, kde byly provedeny rešerše ve fondech Ruského státního archivu sociálně politické historie. Pokračovalo studium domácí i zahraniční odborné literatury a archivní dokumentace uložené v Archivu ministerstva zahraničí a ve VÚA-VHA v Praze. Z fondů VÚA-VHA bylo s podílem dr. Z. Vališe pořízeno téměř 600 kopií dokumentů k tematice postavení válečných zajatců. V průběhu roku směřovalo hlavní úsilí k vytvoření dostatečně reprezentativní faktografické základny, jež by umožnila koncipování a napsání jak dílčích studií, tak komplexněji zaměřených výstupů. V případě spoluřešitele se jednalo o zpracování podkladových materiálů (chronologických přehledů apod.) zachycujících nová zjištění z pramenů armádní provenience. Značná část dokumentace ve VÚA-VHA byla zpřístupněna až v poslední době, zejména fond Vojenské zajatecké tábory 1945–1949 nebyl dosud vůbec systematičtěji využit. Vzhledem k potřebě zvládnout nejprve rozsáhlou archivní materii mohly být zatím pouze rozpracovány ucelenější studie: Vznik a fungování vojenských zajateckých táborů v českých zemích v letech 1945–1946, 25 stran rukopisu (T. Staněk); Vojenský zajatecký tábor Praha-Motol a „navrátilci" ze SSSR 1945–1946, 18 stran rukopisu (T. Staněk); Ekonomické počátky československých družstev v SSSR, 20 stran rukopisu (Z. Jirásek); Osudy československých „družstevníků" v SSSR, 50 stran rukopisu (Z. Jirásek); jde o první část připravované monografie, jež bude dokončena v roce 2013. Dále bylo připraveno 90 karet pro elektronickou databázi, rozpracován seznam čs. občanů perzekuovaných v letech 1918–1928 a rovněž probíhala příprava archivních dokumentů k čs. vystěhovaleckým družstvům v SSSR a perzekucím čs. občanů 1927–1933.

 

 

 

Poslední aktualizace článku: 25.07.2018

Vytisknout celý článek

Doporučit článek „ Perzekuce československých občanů v Sovětském svazu (1918–1956)“ na Facebook      

Další články v této rubrice