OBRAZ OPAVSKÉHO MUZEA V KONTEXTU POČÁTKŮ MUZEJNÍCH INSTITUCÍ HABSBURSKÉ MONARCHIE V OSOBNÍCH VÝPOVĚDÍCH CÍSAŘE FRANTIŠKA I.
Grantový projekt: IGS201404/2014
Řešitelka: Prof. PhDr. Irena Korbelářová, Dr.
Spoluřešitel: Prof. PhDr. Rudolf Žáček, Dr.
Projekt byl zaměřen na výzkum mimořádných písemností osobního charakteru k dějinám Slezska a slezských muzejních institucí - deníků císaře Františka I., které si vedl během inspekčních cest do Čech, na Moravu a do Slezska. Pozornost byla věnována záznamům z návštěv Opavy v roce 1817, kdy ve městě pobyl pouze jeden den, a pak v roce 1820, kdy se zde zdržel u příležitosti mezinárodního kongresu Svaté aliance několik týdnů, konkrétně těch deníkových vkladů, které se týkaly návštěv gymnaziálního muzea v Opavě (zal. 1814). V uvedené souvislosti byly dohledány a podrobeny průzkumu rovněž záznamy týkající se nově se konstituujících muzeí a sbírkových fondů přístupných veřejnosti v Těšíně (1802), Brně (zal. 1817) a v Praze (zal. 1818).
MONITOROVÁNÍ VLIVU PŘÍZEMNÍHO OZONU A OXIDŮ DUSÍKU NA SBÍRKOVÉ PŘEDMĚTY SLEZSKÉHO ZEMSKÉHO MUZEA
Grantový projekt: IGS201403/2014
Řešitel: Doc. Ing. Miloš Zapletal, Dr.
Spoluřešitel: Bc. Martin Polášek
V rámci řešeného projektu byly monitorovány plynné polutanty ve třech objektech Slezského zemského muzea (Historická výstavní budova, Knihovna a Muzeologické centrum) a následně byl vyhodnocován jejich vliv na sbírkové předměty v těchto objektech uložené. Každý z objektů je vzhledem ke své poloze vystaven odlišné expozici přízemního ozonu a oxidů dusíku a bylo tak možné porovnávat výsledky měření v různých částech opavského centra. Ve všech budovách bylo postupně umístěno zařízení pro monitorování přízemního ozonu a oxidů dusíku, prostřednictvím kterého byly monitorovány koncentrace uvnitř budov a v bezprostředním okolí vně budov.
Kontinuální měření bylo prováděno střídavě uvnitř a vně budov v pětiminutových intervalech a z takto získaných dat byly následně vypočteny hodinové průměry koncentrace ozonu vně a uvnitř budovy. Prostřednictvím meteorologické stanice umístěné na střeše Muzeologického centra SZM byla kontinuálně měřena venkovní teplota vzduchu, relativní vlhkost vzduchu, globální záření a rychlost a směr větru. Z takto získaných dat byly stanoveny poměry vnitřní a venkovní koncentrace plynných polutantů, na základě kterých bylo možné stanovit a modelovat úroveň jejich odstraňování povrchem materiálů uvnitř měřených prostor a dále studovat vliv na konkrétní sbírkové předměty. Realizací tohoto projektu je možné zjistit a dále modelovat závislosti mezi koncentracemi ozonu a oxidů dusíku, a na základě toho vytvořit vědeckou vědomostní bázi výsledků v této oblasti. Výstupy projektu pak mohou být využity mimo Jine pro optimalizaci mikroklimatu v expozicích a depozitářích Slezského zemského muzea.
VÝZKUM SYSTÉMOVÝCH ONEMOCNĚNÍ RYB
Grantový projekt: IGS201402/2014
Řešitel: Doc. Ing. Jiří Řehulka, DrSc.
V laboratorním experimentu byl testován toxický účinek tří prioritních kontaminantů životního prostředí - bis(2-ethylhexyl)ftalátu (DEHP), 2,3,7,8,-tetrachlordibenzo-p-dioxinu (TCDD) a gama isomeru hexachlorobenzenu na metabolický profil pstruha duhového, imunitní odpověd a genotoxicitu. Dosažené výsledky přinesly informace, které motivovaly k pokračování pokusů v následujícím IGS v roce 2015. Metodou fylogenetické analýzy LSU rDNA byl popsán nový rod vláknité houby Bradymyces a nový druh Bradymyces oncorhynchi izolovaný z klinického případu u pstruha duhového. Případ rozšiřuje okruh patogenů fylogeneticky se nacházejících v bazálních skupinách řádu Chaetothyriales pro studenokrevné obratlovce.
TAXONOMIE, FYLOGENEZE, BIONOMIE A ROZŠÍŘENÍ VYBRANÝCH ČELEDÍ DVOUKŘÍDLÉHO HMYZU (DIPTERA)
Grantový projekt: IG5201401/2014
Řešitelé: RNDr. Jindřich Roháček, CSc.; Doc. RNDr. Jan Ševčík, Ph.D.; Doc. RNDr. Jaroslav Starý, Ph.D.
Řešení jednoletého projektu přineslo množství nových poznatků z výzkumu vybraných čeledí řádu dvoukřídlých (Diptera) z oblasti taxonomie, fylogeneze, faunistiky a rozšíření i bionomie, které jsou (nebo budou) zveřejněny v celkem dvanácti odborných publikacích. Studie připravené řešiteli projektu a dalšími, spoluautory se týkají čeledí Tipulidae Limoniidae, Pediciidae, Diadocidiidae, Mycetophilidae, Opetiidae, Platypezidae, Anthomyzidae a Sphaeroceridae a obsahují nejen popisy nově objevených taxonů (celkem 9 druhů, včetně vymřelých z Baltského jantaru) a nomenklatorické změny (nová synonyma, rodové kombinace), ale také originální poznatky z morfologie imág, nové objevy fylogenetické (na druhové, rodové, nadrodové i nadčeleďové úrovni), prvonálezy pro českou republiku, Slovensko, Rumunsko, Portugalsko, Španělsko a státy v Nearktické oblasti, i nové poznatky z bionomice a etologie studovaných druhů. Terénní výzkum místních dipterofaun (ČR: Jizerské hory a Frýdlantsko, Slovensko: Muránska planina NP, Itálie: Sardinie) byl přínosný také pro ochranu přírody (hodnocení druhové diverzity a ohroženosti druhů) ve zkoumaných oblastech a přinesl významné obohacení entomologické podsbírky SZM o cenný sbírkový materiál. Výsledky výzkumu fosilních taxonů čeledi Anthomyzidae byly prezentovány i na mezinárodním kongresu v Německu (8th lnternational Congress of Dipterology, Potsdam, 10. − 15. 8. 2014).
Poslední aktualizace článku: 26.07.2018
Vytisknout celý článek
