VÝZKUM PATOLOGICKÝCH STAVŮ UŽITKOVÝCH, DIVOKÝCH A OKRASNÝCH RYB V ČR
Řešitel: Doc. Ing. Jiří Řehulka, DrSc.
Popis choroby v intenzivní akvakultuře zejména lososovitých ryb, rybích populací ve vodních tocích, účelových a víceúčelových nádržích a akvarijních ryb. Realizace projektu vyplnila mezeru ve sledování chorob lososovitých ryb, umožnila srovnání jejich nemocnosti s ostatními evropskými zeměmi a přispěla k prohloubení znalostí o etiologii onemocnění salmonidů v intenzivní akvakultuře. Výstupy výzkumu jsou využitelné pro chovatele, terénní veterinární lékaře, diagnostické ústavy, Státní veterinární správu a vědeckou a vědecko-pedagogickou veřejnost. Úroveň metodické koncepce odpovídá současnému světovému trendu ichtyopatologického výzkumu při sjednocování veterinárních předpisů v rámci EU.
Dosavadní zkušenosti z monitorování vodních ekosystémů ukazují na potřebu prohloubit znalosti v hledání souvislostí mezi antropogenními faktory ohrožujících jakost povrchových vod a zdravotním stavem rybích populací ovlivněném zhoršenou konstitucí s náchylnosti k infekčním agens nebo následkům kontaminace prostředí polutanty.
VÝZKUM VYBRANÝCH SKUPIN DVOUKŘÍDLÝCH (DIPTERA): TAXONOMIE, FYLOGENEZE, BIONOMIE, ROZŠÍŘENÍ
Řešitel: RNDr. Jindřich Roháček, CSc.
Základní výzkum vybraných skupin dvoukřídlého hmyzu (Diptera), jehož cílem je získat nové poznatky taxonomické, fylogenetické, bionomické a faunistické, a to na základě studia nejen muzejního sbírkového materiálu, ale také materiálu získaného vlastním průzkumem v terénu.
Projekt je pokračováním studia dosud málo prozkoumaných skupin dvoukřídlého hmyzu (především Limoniidae, Pediciiidae, Sciaroidea, různých čeledí skupiny Acalyptrata včetně Anthomyzidae, Sphaeroceridae aj.), a to jak na území České republiky a Slovenska, tak také v dalších oblastech (jižní Evropa, Izrael, Nearktická oblast, tropy Starého i Nového světa). Očekávalo se četné nové objevy taxonomické (nové druhy i rody pro vědu), fylogenetické (studium příbuzenských vztahů studovaných taxonů), faunistické (prvonálezy pro zkoumaná území, nové údaje o rozšíření) i bionomické (nové hostitelské houby a rostliny, biotopové vazby). Nezanedbatelným přínosem bylo obohacení entomologické podsbírky SZM o cenný dokumentační i typový materiál.
ZALEDNĚNÍ SLEZSKA: PROVENIENCE NORDICKÝCH HORNIN
Řešitel: Mgr. Lenka Jarošová, Ph.D.
Výzkum nordických hornin (ledovcových souvků) na území Slezska a severní Moravy se zaměřením na jejich provenienci. Cílem bylo rozšíření poznatků o kontinentálním zalednění studovaného území a postupné vytváření ucelené kolekce nordických hornin v rámci geologické podsbírky SZM.
ZÁSTUPCI RODU ORTHOTRICHUM VYBRANÝCH NÁRODNÍCH PŘÍRODNÍCH REZERVACÍ SEVERNÍ MORAVY A SLEZSKA
Řešitel: Mgr. Lukáš Číhal
Vyhodnocení rozšíření rodu Orthotrichum vybraných národních přírodních rezervací severní Moravy a Slezska, kompletní výčet druhů tohoto rodu se zaměřením na druhy vzácné, případně nové pro studované oblasti. Okrajově byl výzkum zaměřen také na ostatní zástupce mechorostů, především vzácné a ohrožené druhy. Bylo provedeno také srovnání s ostatními oblastmi výskytu v ČR a s daty z herbáře SZM. Nasbíraný materiál byl uložen v herbářových sbírkách Slezského zemského muzea.
MÍŠEŇSKÝ PORCELÁN VE SBÍRCE SLEZSKÉHO ZEMSKÉHO MUZEA
Řešitel: Mgr. Martin Janák
Cílem projektu bylo kvalitně zdokumentovat a důkladně zhodnotit cenný soubor míšeňského porcelánu ve sbírce SZM, kterému doposud nebyla věnována dostatečná pozornost nejen z hlediska komplexního odborného zpracování, ale rovněž z hlediska prezentace sbírkových předmětů jako exponátů. Přestože se v rámci ČR jedná o sbírku nadprůměrnou, byla po celou dobu své existence zastíněna sbírkou vídeňského porcelánu. Plánovaný projekt se pokusil tuto skutečnost napravit.
NOVÉ ZPRACOVÁNÍ PÍSEMNÝCH FONDŮ OSOB SZM A KATALOG FONDU CECHOVNÍCH TRUHLIC V HISTORICKÉ PODSBÍRCE SZM
Řešitel: Mgr. Jiří Šíl, Ph.D.
Katalogizace osobních písemností rozptýlených v chronologické evidenci HP SZM a zpracování dosud neevidovaných písemných fondů. V historické podsbírce SZM jsou v chronologické evidenci vedeny dosud nezpracované písemnosti osob spjatých se Slezskem, v drtivé většině německého původu. Další písemnosti dosud nejsou evidovány, jiné doplňují stávající fondy.
Katalogizace fondu B – cechovní truhlice včetně podrobné fotografické dokumentace. Cechovní truhlice jsou tradičně využívány k výstavním a expozičním účelům, proto byla katalogizace tohoto fondu o 43 ks spojena s podrobnou dokumentací stavu, výzdoby a nápisů.
OPAVŠTÍ ERBOVNÍ MĚŠŤANÉ RENESANČNÍ A BAROKNÍ DOBY
Řešitelé: prof. PhDr. Irena Korbelářová, Dr., prof. PhDr. Rudolf Žáček, Dr.
Cílem projektu bylo shromáždění informací (pramenných a publikovaných) o příslušnících subsociety erbovních měšťanů v raně novověké Opavě, nezbytných pro rekonstrukci individuálních osudů a rolí vybraných erbovních měšťanů a rodin a zjištění okolností společenského povznesení (nobilitace) v kontextu obecných poměrů dané doby a prostoru, a dále zpracování dílčího tématu vztahujícího se k problematice opavských erbovních měšťanů raného novověku (s ohledem na výsledky heuristiky). Výsledky výzkumu byly prezentovány způsobem standardním pro historické vědy (publikování odborné studie v recenzovaném periodiku). Téma projektu a dosavadní absence jeho reflexe moderní historiografií naznačují jeho potenciál jako déle trvajícího výzkumného zaměření.
PERSONÁLNÍ SLOŽENÍ A ČINNOST GESTAPA V OPAVĚ
Řešitel: Mgr. Ondřej Kolář, Ph.D.
Cílem výzkumu bylo zmapovat strukturu a činnost opavského Gestapa v letech druhé světové války. Tématu dosud nebyla věnována soustavnější pozornost historiků. Realizace výzkumu povede mimo jiné též k doplnění poznatků o protinacistickém odboji na Opavsku, jenž byl dosud popisován primárně na základě vzpomínek jeho přeživších účastníků.
STŘEDOVĚKÁ A RANĚ NOVOVĚKÁ OPAVA VE SVĚTLE ARCHEOLOGICKÝCH PRAMENŮ I.
Řešitel: Mgr. Pavla Skalická
Cílem projektu bylo ve spolupráci s autorkou výzkumu a odborným pracovníkem NPÚ zahájit zpracování nálezového fondu a dokumentace z 60.–70. let 20. století, pocházející především z archeologických výzkumů komplexu dominikánského kláštera a konventního kostela sv. Václava. V návaznosti na hlavní cíl projektu budou rovněž vyhodnoceny další archeologické poznatky získané záchrannými výzkumy v historickém jádru města Opavy. Zpracování zahrnovalo revizi a především katalogizaci nálezového fondu, který byl veden pouze v evidenci chronologické.
V roce 2013 byly zpracovány výsledky z výzkumu nálezové situace v úrovni pod podlahou zasypaného sklepa pod refektářem a tzv. předklášterní horizont v prostoru tzv. Moravské kaple uváděného komplexu. Současně s katalogizací byla do digitalizované a vektorizované podoby zpracována terénní dokumentace (plány, terénní náčrty, fotografie). Další částí projektu bylo odborné vyhodnocení a publikace pyrotechnologického zařízení odkrytého v r. 2010 v prostoru bývalé Radniční ulice (sladovnická pec).
SRUB PETRA BEZRUČE V PROMĚNÁCH ČASU – HISTORICKÝ VÝVOJ ZAHRADY A OBJEKTU SPB
Řešitelé: Ing. et Ing. Dalibor Lička, Ph.D., Mgr. Martina Klézlová
Projekt byl zaměřen na historický průzkum a zhodnocení současného stavu areálu Srubu Petra Bezruče na Ostravici. Konfrontuje básníkův život a tvorbu v sepětí s malebnou beskydskou krajinou, s odkazem, který na Ostravici autor nesmazatelně zanechal. Srub představuje instalovaný objekt, důraz je kladen na zachování autentické atmosféry z doby, kdy v něm pobýval Petr Bezruč. Jedinečnost tohoto místa zavazuje dědice, aby i v budoucnu pečovali o stávající originální – samotným básníkem vytvořenou – celkovou vnitřní i vnější podobu objektu i původní dispozici bezprostředního okolí.
Poslední aktualizace článku: 26.07.2018
Vytisknout celý článek
