MODELOVÁNÍ DISTRIBUCE VYBRANÝCH DRUHŮ MECHOROSTŮ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY POMOCÍ DISTRIBUČNÍCH MODELŮ, ZA POUŽITÍ METOD MAXIMÁLNÍ ENTROPIE „MAXENT"
Číslo vědeckého úkolu: IGS201801/2018
Řešitel: Mgr. Lukáš Číhal, Ph.D.
Komentář k řešení vědeckého úkolu: Vytvoření predikčních modelů pro výskyt vybraných druhů mechorostů za pomoci dostupných dat a algoritmu MaxEnt a následovné ověření vybraných modelů v terénu. Dalším cílem souvisejícím s řešeným projektem bude získání informací o ekologii studovaných druhů a využití těchto informací při pochopení jejich ekologických nároků.
EVROPSKÁ FAJÁNS A MAJOLIKA VE SBÍRCE SLEZSKÉHO ZEMSKÉHO MUZEA
Číslo vědeckého úkolu: IGS201802/2018
Řešitel: Mgr. Martin Janák
Komentář k řešení vědeckého úkolu: Evropská fajáns a majolika ve sbírce Slezského zemského muzea (kromě samostatné oblasti fajánsových kachlů a dlaždic, a keramiky lidové) byla zdokumentována externím fotografem, některé z předmětů před fotografováním konzervovány. Na základě aktuální 117 celoevropské odborné literatury byl primární materiál analyzován a jednotlivě co nejpřesněji zařazen do kontextu evropských dílen a keramických center. Zároveň byl co nejpřesněji datován na základě tvarosloví, charakteru malby, druhu použité hmoty a v neposlední řadě značení (kde přítomno). Výsledné publikace ve dvou jazycích (anglicky a česky) tyto poznatky ve spojení s fotodokumentací zpřístupňují celosvětové odborné veřejnosti. Kromě toho začíná publikace kapitolou věnovanou historii Slezského zemského muzea a jeho sbírky s důrazem na sbírku keramiky. Zaměřuje se na vývoj sbírky, proměny akvizičního přístupu, důležité dárce a obchodníky, stejně jako kurátory, kteří orientaci sbírky určovali.
PROVENIENCE NORDICKÝCH HORNIN (DOKONČENÍ PRVNÍ ETAPY) A STAVEBNÍ KÁMEN HRADŮ ČESKÉHO SLEZSKA (DOKONČENÍ)
Číslo vědeckého úkolu: IGS201803/2018
Řešitel: Mgr. Lenka Jarošová, Ph.D.
Komentář k řešení vědeckého úkolu: Cílem projektu bylo: a) doplnit některé terénní a laboratorní údaje, jejichž potřebnost vyplynula z dosavadního zpracování materiálu, získaného především terénním výzkumem; b) uzavřít zpracování první etapy dlouhodobého výzkumu provenience nordických hornin a po shromáždění ověřovacích údajů připravit publikaci o stavebním kameni hradů českého Slezska. Terénní výzkum navázal na práci se sbírkou i terénní výzkumy minulých let a proběhl dle harmonogramu, především na Ostravsku a Jesenicku. Vzhledem k tomu, že tato oblast byla v rámci ČR zasažena kontinentálním zaledněním nejvíce, jedná se o klíčové území pro studium dokladů zalednění v ČR a zjištění provenience ledovcových souvků z této oblasti bude přínosem pro poznání zalednění studovaného území. Byl získán nový typový materiál (zejména tzv. vůdčí souvky, charakteristické horniny s jednoznačně geograficky ohraničenou oblastí výchozů). Co se týče studia stavebního kamene, proběhlo několik doplňujících průzkumů. Pozornost byla soustředěna i na doplňující průzkum zdrojových oblastí stavebního kamene, především na menší lomy v okolí samotných objektů. Celkem bylo na území českého Slezska odebráno přibližně 100 vzorků, na všech navštívených lokalitách byla pořízena detailní fotodokumentace. Vzorky hornin jsou využívány jako důležitý srovnávací materiál při určování nordických hornin nalezených na našem území a zjišťování jejich provenience; zároveň jsou tyto vzorky významným přírůstkem do geologické podsbírky SZM. Postupně probíhá fotografování a determinace jednotlivých výbrusů a dokončování podkladů pro publikace. Zároveň jsou revidovány starší výbrusy hornin z oblasti Hrubého Jeseníku a Rychlebských hor, které jsou také využívány při zpracování dané problematiky; mnohé z nich pochází z dnes již nedostupných lokalit.
ARCHEOLOGICKÉ MAPOVÁNÍ LOKALIT 2. SVĚTOVÉ VÁLKY V OKRESE OPAVA
Číslo vědeckého úkolu: IGS201804/2018
Řešitel: PhDr. Jiří Juchelka, Ph.D.
Spoluřešitel: Marek Piętoň
Komentář k řešení vědeckého úkolu: V rámci interního grantu Slezského zemského muzea byly nedestruktivními archeologickými metodami mapovány a zkoumány lokality z období 2. světové války na katastrech Smolkova, Oldřišova, Darkoviček a Kerhartic. Výsledkem projektu je přesná lokace míst s pozůstatky dokladů aktivit 2. světové války a zkoumána byla rovněž i místa s důsledky a dopady 2. světové války. Primárně jsme se zaměřili na lokality tzv. konfliktů či opuštěné vesnice, a to za účelem zjištění jejich prostorových souvislostí, zaměření jednotlivých antropogenních terénních reliktů a provedení následné deskripce a celkového zaměření. Dosaženým cílem je tak zjištění přesné lokace aktivit 2. světové války na daných katastrech s provedenou komplexní dokumentací, jež tak tvoří základ pro jejich ochranu
a případnou záchranu
OBYVATELÉ ČESKÉHO SLEZSKA NA FRONTÁCH 2. SVĚTOVÉ VÁLKY A V PROCESU POVÁLEČNÉ RETRIBUCE
Číslo vědeckého úkolu: IGS201805/2018
Řešitel: Mgr. Ondřej Kolář, Ph.D.
Komentář k řešení vědeckého úkolu: V souladu se zněním projektové přihlášky se bádání soustředilo na dva tematické okruhy. První z nich představovala příprava edice vzpomínek účastníků zahraničního protinacistického odboje. Tu tvoří celkem šest textů memoárové povahy, vybraných tak, aby reprezentovaly příslušníky československých jednotek na západní i východní frontě ve všech hlavních bojových vystoupeních zahraničního odboje (polské a francouzské tažení, bitvy u Tobruku a Dunkerque, boje na Dukle, ostravská operace). Čtyři z memoárových textů pocházejí ze sbírky Slezského zemského muzea, takže vydáním edice zároveň dochází k vytěžování a odbornému zpracování sbírkového fondu instituce, stejně jako k prezentování badatelského potenciálu fondu vzpomínek v SZM.
Druhý tematický okruh se týkal studia dějin poválečné retribuce v regionu západního českého Slezska. V tomto směru projekt navazoval na výzkumy, prováděné na Oddělení historického výzkumu v předchozích letech. V širším kontextu jde o navázání na výzkumy, prováděné na oddělení již v 90. letech 20. století zejména Dušanem Janákem a Mečislavem Borákem.
V souladu se zadáním vznikly tři hlavní výstupy projektu. Prvním z nich je odborná monografie ODCHODY A NÁVRATY: VZPOMÍNKY ÚČASTNÍKŮ ZAHRANIČNÍHO PROTINACISTICKÉHO ODBOJE ZE SLEZSKA A OSTRAVSKA. Dále se jedná o dvě studie. První z nich nese název NACISTIČTÍ DOZORCI PŘED MIMOŘÁDNÝM LIDOVÝM SOUDEM V OPAVĚ a v současné době je zařazena do recenzního řízení v časopise Historica, vydávaném Ostravskou univerzitou. Studie REFLEXE ČINNOSTI MIMOŘÁDNÉHO LIDOVÉHO SOUDU V OPAVĚ NA STRÁNKÁCH DOBOVÉHO TISKU vyšla ve Slezském sborníku.
VÝZKUM DVOUKŘÍDLÝCH (DIPTERA) SKUPIN TIPULOMORPHA, BIBIONOMORPHA A ACALYPTRATA: BIOSYSTEMATIKA, FYLOGENEZE, BIONOMIE, FAUNISTIKA
Číslo vědeckého úkolu: IGS201806/2018
Řešitel: RNDr. Jindřich Roháček, CSc.
Spoluřešitelé: Doc. RNDr. Jan Ševčík, Ph.D., RNDr. Jaroslav Starý
Komentář k řešení vědeckého úkolu: Výsledky jednoletého projektu zaměřeného na vybrané skupiny dvoukřídlých (Diptera), přinesly celou řadu taxonomických, fylogenetických, zoogeografických, bionomických a faunistických objevů, které jsou (nebo budou) zveřejněny v celkem 15 (6 již publikovaných) studiích. Ty zahrnují popisy nových taxonů (1 nový rod a 13 nových druhů pro vědu), nomenklatorické a klasifikační změny, nové fylogenetické hypotézy a nové poznatky z morfologie imág a preimaginálních stadií, prvonálezy z různých částí Palearktické oblasti i nové informace z bionomie a zoogeografie zkoumaných taxonů. Studium biodiverzity dvoukřídlého hmyzu na Českolipsku, v NP Muránska planina a CHKO Cerová vrchovina poskytlo nové údaje užitečné pro ochranu přírody v těchto regionech a přispělo k obohacení fondu Diptera v sbírce SZM o významný sbírkový materiál. Cenný materiál (podstatný pro další taxonomický, molekulárně genetický a fylogenetický výzkum) se podařilo získat také při terénním průzkumu v dipterologicky
dosud nestudované oblasti Itálie (západní Kalábrie).
VYUŽITÍ PÍSEMNÝCH A OBRAZOVÝCH DOKUMENTŮ PRO POZNÁNÍ KULTURNÍCH DĚJIN ČESKÉHO SLEZSKA A OSTRAVSKA V PRŮBĚHU 19. A 20. STOLETÍ
Číslo vědeckého úkolu: IGS201807/2018
Řešitel: doc. PhDr. Pavel Šopák, Ph.D.
Komentář k řešení vědeckého úkolu: Výstupem projektu je monografie věnovaná architektuře českého Slezska v 19. století, obsahující kapitoly o jednotlivých autorech a syntetické postižení předmětné problematiky, doplněná četnými reprodukcemi originálních dokumentů (dobové fotografie, plánový materiál, kresby); dále odborná studie o Františku Kahlikovi, koncentrovaná na zasažení osobnosti Františka Kahlika do spolkových aktivit české společnosti severozápadní Moravy na konci 19. století.
Poslední aktualizace článku: 01.10.2019
Vytisknout celý článek
