V rámci studií fosilních inkluzí (uzavřenin) dvoukřídlého hmyzu (Diptera) v třetihorním baltském jantaru se nedávno podařilo Dr. Jindřichu Roháčkovi, CSc., entomologu Slezského zemského muzea v Opavě, objevit takovéto nové čeledi hned dvě.
V roce 2021 popsal ve spolupráci s německou paleoentomoložkou Christel Hoffeinsovou z Hamburku (specialistkou na vymřelý hmyz v jantaru) čeleď Clusiomitidae Roháček & Hoffeins, 2021, která je patrně příbuzná s čeledí různatkovití (Clusiidae), jejíž zástupci se vyskytují i v současné době (v České republice je známo 11 druhů této skupiny).
Letošního roku vyšla další studie, publikovaná ve spoluautorství s Jörgem Hammelem (Geesthacht, Německo) a Viktorem Baranovem (Sevilla, Španělsko), s popisem další nové čeledi – Christelenkidae Roháček, 2023. Zástupci obou těchto skupin byli nalezeni v třetihorním baltském jantaru (eocén, stáří 48–34 mil. let), což je zkamenělá pryskyřice produkovaná stromy v tzv. baltském jantarovém pralese. Zkoumané kousky jantaru pocházejí vesměs z jantarového lomu Jantarnyj na Sambijském poloostrově v Kaliningradské oblasti (Rusko).
Zatímco z čeledi Clusiomitidae dnes známe již 7 druhů (a další čekají na popis) patřících do rodů Clusiomites Roháček & Hoffeins, 2021 (2 druhy) a Acartophthalmites Hennig, 1965 (5 druhů), viz. Roháček & Hoffeins (2021), čeleď Christelenkidae je založena na unikátní fosilii velmi zvláštního nového rodu a druhu, Christelenka multiplex Roháček, 2023. Dr. Roháček pojmenoval tento pozoruhodný taxon Christelenka, což je zkrácená složenina jmen Christel + Lenka, a věnoval ho tak paní Christel Hoffeins, která mouchu jantaru našla a zároveň své manželce Lence Roháčkové, za celoživotní podporu jeho výzkumu. Druhové jméno “multiplex” (= rozličný) je odvozeno od velmi zvláštní kombinace znaků, kterými se tento druh vyznačuje. Zajímavostí je, že ke studiu této drobné mouchy (asi 3 mm) byla vedle optické mikroskopie použita také metoda synchrotronové mikrotomografie, která umožnila prozkoumat i morfologické struktury normální optikou (kvůli zákalu jantaru) neviditelné i některé znaky uvnitř jejího těla (Roháček et al. 2023).
Výzkum těchto dříve neznámých skupin dvoukřídlého hmyzu přispěl také k poznání biodiverzity entomofauny v třetihorním „baltském jantarovém pralese“. Podle současných poznatků se ukazuje, že druhová pestrost fauny dvoukřídlých byla v tomto ekosystému velice vysoká, patrně větší než je v celé současné Evropě. Ukázal to na příkladu zástupců čeledi Anthomyzidae již Roháček (2013). Bylo to patrně způsobeno enormně rychlým rozrůzněním vyšších dvoukřídlých, které zřejmě souviselo s překotným rozvojem vegetace v období raného eocénu během tzv. klimatického maxima (asi před 49 mil. lety), které nastalo 15-20 mil. let po katastrofickém vymírání fauny a flóry na rozhraní křídy a třetihor (tzv. K-T rozhraní, asi před 66 mil. lety).
Výzkumu fosilních zástupců skupiny Diptera Acalyptratae se Dr. Roháček věnuje již od r. 1994. V celkem devíti odborných publikací dosud popsal 2 čeledi, 1 podčeleď, 4 rody a 24 vymřelých druhů, z toho 1 rod a 1 druh z miocénního dominikánského jantaru, ostatní z eocénního jantaru baltského.
Publikované studie zmíněné v textu:
Roháček J. 2013: New amber fossil Anthomyzidae (Diptera): an unexpected Eocene diversity. Journal of Systematic Palaeontology 11(4): 431-473.
ODKAZ
Roháček J. & Hoffeins C. 2021: Clusiomitidae, A new family of Eocene fossil Acalyptratae, with revision of Acartophthalmites Hennig and Clusiomites gen. nov. (Diptera). Insects 12(12), 1123: 1-52.
ODKAZ
Roháček J., Hammel J. U. & Baranov V. 2023: Christelenkidae, a new extinct family based on a new taxon from Eocene Baltic amber (Diptera: Acalyptratae), with X-ray synchrotron microtomography imaging of its structures. Arthropod Systematics & Phylogeny 81: 475–498.
ODKAZ
___
Zpráva o mimořádném entomologickém objevu Dr. Jindřicha Roháčka a jeho spolupracovníků se pomalu šíří světem.
Nejnověji o tomto úspěchu zveřejnili zprávu španělští kolegové z Doñana Biological Station (spadající pod Spanish Council for Scientific Research), od kterých jí přejalo již více než 10 španělských novin.
Jsme neskutečně poctěni a příjemně překvapeni, že výsledky opavského výzkumu mají takový dosah.
Poslední aktualizace článku: 03.07.2023
Vytisknout celý článek