Úvod \ Pro média \ Tiskové zprávy a informace

Slezské zemské muzeum

Položení základního kamene ke stavbě kláštera Marianum

V pátek 25. září si připomínáme výročí položení základního kamene ke stavbě Mariánského ústavu v Opavě. Víte, pro koho byl postaven a kdy? Nebo jakou činnost Marianum vykonává od svého založení?

 

Rozsáhlý klášter Kongregace Dcer Božské Lásky s názvem Marianum vyrostl v místech dnešní Rooseveltovy ulice v Opavě, kde se v minulosti nacházely rozlehlé louky a zástavba zde teprve vznikala. Kongregace, založená roku 1868 ve Vídni, se zprvu starala o dívky, které přišly do města za prací, poté o opuštěné děti a sirotky. Původně obývala budovu na Rybím trhu v Opavě, která pro jejich činnost již nebyla kapacitně dostačující.

Základní kámen ke stavbě nové budovy byl slavnostně položen 25. září 1907 za působení matky představené Stanislavy Fuβ. Historizující novostavba kláštera s kaplí Božského Srdce Páně z projektu Adalberta Bartela byla postavena za pouhý rok a půl, a kromě velkého množství dělníků se na stavbě podílely také samotné sestry, které s velkým nasazením samy kopaly základy. Mariánský ústav zahájil činnost 1. dubna 1909. Byla zde soustředěna péče o staré lidi, nacházel se zde penzionát pro dívky, škola ručních prací, hospodyňská škola pro veřejnost, ale i nedělní škola pro služebné dívky a dívky pracující v továrnách. V roce 1913 Kongregace odkoupila ještě dva sousední domy. Jeden dům zvýšila o dvě poschodí a spojila budovu v jeden celek.

V období 1. světové války byl ústav přeměněn na vojenskou nemocnici, kterou prošlo na deset tisíc vojáků. Po válce našla budova další využití a do péče sester byly umisťovány duševně nemocné děti z opavské psychiatrické léčebny, která pro ně byla zcela nevhodná.

Kongregace Dcer Božské Lásky v Opavě a Szpital im. Ks. Biskupa Josefa Nathana w Branicích ve spolupráci se Slezským zemským muzeem a P. Janem Larischem, ThD. připravují řadu společných akcí, které připomenou nejen historii Marianum, ale také 80. výročí úmrtí biskupa Josefa Martina Nathana, který v Marianum prožil poslední chvíle svého života († 30. 1. 2027).

 

Tisková zpráva ke stažení ZDE.

 

Kontakt pro novináře:
Mgr. Jana Polášková, oddělení vnějších vztahů, mobil: +420 778 528 220, e-mail: polaskova@szm.cz.

 

 

 

Poslední aktualizace článku: 20.09.2026

Vytisknout celý článek

Doporučit článek „ Položení základního kamene ke stavbě kláštera Marianum“ na Facebook      

Další články v této rubrice

 
Výstava Zrození moderní doby mapuje proměny Rakouského Slezska v letech 1775–1855

Výstava Zrození moderní doby mapuje proměny Rakouského Slezska v letech 1775–1855

15.09.2026

V Historické výstavní budově Slezského zemského muzea se otevřela nová výstava.

Přečíst celý článek  
Komentovaná prohlídka představí osudy zámeckého areálu v Arboretu Nový Dvůr

Komentovaná prohlídka představí osudy zámeckého areálu v Arboretu Nový Dvůr

10.09.2026

Víte, kdo postavil zdejší zámek? Který majitel se nejvíce zapsal do historie novodvorského velkostatku? Jaký byl vývoj zámeckého areálu v průběhu 20. století nebo jaké okolnosti vedly ke vzniku arboreta?

Přečíst celý článek  
Pochod po linii čs. opevnění  MO-S 33 Kozmice až MO-S 19 Alej

Pochod po linii čs. opevnění MO-S 33 Kozmice až MO-S 19 Alej

10.09.2026

Pro milovníky vojenských pevností a historie pořádá Slezské zemské muzeum již tradiční pochod po linii československého opevnění.

Přečíst celý článek  
Akce Budujeme Slezsko

Akce Budujeme Slezsko

07.09.2026

Na konci II. světové války probíhaly na území severní Moravy a Slezska tvrdé boje. Bojovalo se téměř o každou vesnici a v ní o každý dům. Území bylo značně poničeno. Po válce bylo potřeba obnovit nejen národní hospodářství a státní majetek, ale také soukromý majetek jednotlivých obyvatel.

Přečíst celý článek  
Národní památník II. světové války v Hrabyni zahájí letošní návštěvnickou sezonu třemi novými výstavami

Národní památník II. světové války v Hrabyni zahájí letošní návštěvnickou sezonu třemi novými výstavami

20.03.2025

Co se dělo v posledních dnech II. světové války na území severní Moravy a Slezska? Kdy a proč vznikla akce s názvem Budujeme Slezsko? A jak probíhá práce současných válečných archeologů? To a mnoho dalšího se zájemci dozví během návštěvy Národního památníku II. světové války v Hrabyni.

Přečíst celý článek  
20 000 mil pod mořem

20 000 mil pod mořem

20.03.2025

Jeden z nejznámějších románů francouzského spisovatele Julesa Verna se stal ústředním motivem nové výstavy v Historické výstavní budově Slezského zemského muzea. Vydejte se společně s námi prozkoumat podmořský svět plný nástrah a tajuplných živočichů.

Přečíst celý článek  
Workshop k výstavě Pravěký svět aneb Ve stopách Zdeňka Buriana

Workshop k výstavě Pravěký svět aneb Ve stopách Zdeňka Buriana

09.03.2022

Dávno minuly doby, kdy se po planetě Zemi proháněl tyranosaurus nebo velociraptor. I přesto pravěk neustále podněcuje lidskou fantazii. Přesvědčeni jsou o tom i pracovníci Památníku Petra Bezruče, kteří pro rodiny s dětmi vytvořili několik kreativních workshopů, které jsou navázány na výstavu Pravěký svět.

Přečíst celý článek  
Civilizace a barbaři

Civilizace a barbaři

28.02.2022

Antický svět, dnes chápán, jako kolébka moderní evropské civilizace, na druhé straně svět barbarů, kdysi pojmenování etnik mimo římský kulturní okruh. Tyto dva koexistující světy nyní představí archeologické oddělení Slezského zemského muzea v rámci nově připravované výstavy.

Přečíst celý článek  
Pravěký svět aneb Ve stopách Zdeňka Buriana

Pravěký svět aneb Ve stopách Zdeňka Buriana

28.02.2022

Paleoart – výtvarný směr, který se zaměřuje na rekonstrukce pravěkého života. Pro některé možná neznámý pojem, pro milovníky Zdeňka Buriana svět, kde ožívají dávná stvoření. Nová výstava Slezského zemského muzea představí tři umělce, kteří se tomuto směru věnují a navazují tak na Burianovo dílo.

Přečíst celý článek  
Výstava Koptské textilie Slezského zemského muzea

Výstava Koptské textilie Slezského zemského muzea

28.02.2022

Egypt se svým životadárným Nilem je významným centrem starověkých dějin, proto po dlouhá léta láká historiky a badatele. Mnozí z nich přivezli ze svých výzkumných cest cenné artefakty. Několik jich bylo uloženo i ve sbírkách Slezského zemského muzea. Jedná se například o padesát jedna fragmentů látek, které jsou nyní představovány veřejnosti.

Přečíst celý článek