Knihovna Slezského zemského muzea navazovala na tradice veřejné knihovny v bývalém rakouském Slezsku, která byla založena spolu s přírodovědeckým muzeem již v roce 1814. Knihovní fondy rostly zejména díky darům slezské šlechty. V průběhu osvobozovacích bojů v dubnu 1945 knihovna vyhořela. Z téměř 46 tisíc svazků se zachránilo jen několik desítek rukopisů a starých tisků. Činnost knihovny pokračovala spojením zbytků knihoven jednotlivých opavských muzeí, z konfiskátů zrušených německých školních knihoven, institucí a spolků i z pozůstalostí muzejních pracovníků a regionálních osobností. V roce 1958 získala knihovnu Památníku Petra Bezruče, v roce 1990 knihovnu Muzea revolučních bojů v Ostravě.
V roce 1945 se v Opavě začala budovat nová vědecká knihovna - Slezská studijní knihovna. Její fondy byly vytvářeny ze zaniklých veřejných a spolkových knihoven a ze zrušených knihoven klášterních. V roce 1950 byla knihovna sloučena se Slezským studijním ústavem, od roku 1958 Slezským ústavem Československé akademie věd. V roce 1993 byl Slezský ústav spolu s knihovnou sloučen se Slezským zemským muzeem.
V roce 1995 byly organizačně dosud samostatné knihovny Slezského zemského muzea a Slezského ústavu sloučeny a nově utvořená Ústřední knihovna SZM byla organizačně zařazena jako součást Slezského ústavu SZM. Od roku 2010 je knihovna samostatným pracovištěm, od roku 2012 pod názvem Knihovna Slezského zemského muzea.
Poslední aktualizace článku: 03.05.2012
Vytisknout celý článek
