Dne 10. března roku 1946 se ustavila Společnost Petra Bezruče v Opavě, jejíž záměr se upínal k vybudování Bezručova muzea. Roku 1953 se úmyslu chopil Slezský studijní ústav, v němž bylo zřízeno zvláštní oddělení P. Bezruče. K slavnostnímu otevření muzea, zaměřeného na speciální literárněarchivní dokumentaci, došlo v Opavě dne 5. května roku 1956. Po reorganizaci Slezského studijního ústavu v roce 1958 byl PPB přičleněn k Slezskému muzeu. Po smrti Petra Bezruče se PPB stal jeho univerzálním dědicem. Dědictvím, dary i vlastní sbírkotvornou činností byl vybudován fond obsahující základní dokumentaci života, díla a literárního ohlasu P. Bezruče, zatímco ohlas v hudebním a výtvarném umění byl dokumentován jen výběrově. Bezručovská dokumentace, která byla v minulosti a zůstala i v současnosti celostátní specializací PPB, byla počátkem 60. let obohacena o dokumentaci literatury Slezska a Ostravska. V současnosti je v PPB vybudován cenný fond autorů Slezska a Ostravska řadící se svým rozsahem v ČR hned za fondy Památníku národního písemnictví v Praze. Jde v naprosté převaze o materiál písemný - osobní doklady, rukopisy, korespondenci a jiný dokumentační materiál. Počet sbírek dosáhl 197 375 kusů. Koncem 70. let začalo pracoviště rozšiřovat formy i zaměření dokumentace za pomoci audiovizuální techniky: byl takto vybudován fond fónik, zachycující tvůrčí proces i prezentaci díla autorů sběrné oblasti. V 80. letech bylo schváleno rozšíření dokumentace na oblast česko-polských literárních vztahů a oblast polské literatury vznikající v našem kraji.
Poslední aktualizace článku: 15.07.2021
Vytisknout celý článek
