CES: 24 – další – muzeologická
Muzeologické pracoviště
Kurátorka
Mgr. Ivana Kolářová
e-mail: kolarova(at)szm.cz
Kurátorka
Mgr. Hana Borunská, t. č. na mateřské dovolené
e-mail: borunska(at)szm.cz
Bc. Barbora Kozáková, t.č. na mateřské dovolené
e-mail: honkova(at)szm.cz
Muzeologická podsbírka byla v době svého vzniku v rámci československé sítě muzeí jedinou své druhu a totéž lze konstatovat i dnes. Vedle toho lze také doplnit, že stejně jako vývoj celého oboru muzeologie je i její vývoj značně komplikovaný.
Základy podsbírky lze nalézt již v činnosti muzeologického pracoviště, které bylo její správou pověřeno. Pracoviště vzniklo koncem 60. let 20. století za účelem vybudování sbírkového fondu, provádění výzkumné činnosti v oblasti muzeologie a metodické činnosti v muzeích tehdejšího Severomoravského kraje. Oddělení rovněž zajišťovalo organizaci a koordinaci celomuzejních aktivit, zejména pak krajské muzejní rady a oborových sekcí. Metodický dohled později doplnilo pravidelné prověřování muzejních institucí v oblasti sbírkotvorných a expozičních aktivit. Odborní pracovníci oddělení byli také pověřeni vedením a organizací krajské kronikářské rady a tím i dohledem nad způsobem správy jednotlivých kronik. Muzeologické pracoviště se tak postupně konstituovalo v klíčové dokumentační a informační středisko pro sféru muzejnictví v Severomoravském kraji. Informace a materiály získané v rámci metodické činnosti a vlastního výzkumu se později staly součástí sbírkového fondu muzeologické podsbírky.
Sbírkový fond začal být programově budován téměř jedenáct let po vzniku pracoviště, tedy od roku 1980. U jeho zrodu stal muzeolog Vladimír Tkáč. Mezi první předměty, které do sbírky zařadil, patřily mimořádně cenné hologramy sbírkových předmětů. Hologramy představovaly novou atraktivní formu prezentace sbírkových předmětů, která byla poprvé ve střední Evropě využita právě v expozici Slezského muzea v roce 1981. Ačkoliv se předpokládalo jejich další využití, vzhledem k omezené životnosti bylo jejich užívání v prezentační činnosti zastaveno. Z téhož důvodu došlo později taky k jejich vyřazení z muzeologické podsbírky. Podsbírka se nicméně postupně rozrostla o další, převážně muzeologický dokumentační materiál. Koncem 80. let 20. století obsahovala celkem 23 tematických fondů, např. diapozitivy, katalogy muzejních expozic, hologramy, výstřižkovou službu Slezského muzea, vstupenky, propagační materiály a modely expozic.
Růst sbírkového fondu probíhal jen pozvolna, což padalo na vrub souběžnému zainteresování pracovníků v jiných oblastech působnosti muzea. Stranou však nezůstalo využití fondu jako pramenné a poznávací báze pro rozvoj specificky muzejních činností (problematika muzeologické terminologie, výzkum návštěvnosti). Takto získaný materiál byl využit např. pro vydání informačních brožur Muzea Severomoravského kraje (1978, 1988) a monografie Muzea na Moravě a ve Slezsku (1988). Vyžití sbírky v prezentační činnosti se vzhledem k povaze materiálu sbírky jevilo jako obtížné, nicméně své místo zde nakonec (vedle umístění v expozici) našly hologramy, jež byly prezentovány také v rámci samostatné výstavy Poklady Slezského muzea na hologramech. Výstava byla realizována nejen v domovské instituci, ale rovněž v polských a východoněmeckých muzeích.
Zásadní proměnu ve fungování a budování muzeologického pracoviště i podsbírky přinesly politické změny po roce 1989. V rámci reorganizace muzejnictví přešlo muzeum ze správy Krajského národního výboru pod gesci Ministerstva kultury a ztratilo svou funkci organizace zajišťující metodický servis muzejním institucím v kraji. V roce 1991 navíc muzeum opustil tvůrce podsbírky Vladimír Tkáč. Po jeho odchodu přestala dokonce podsbírka i muzeologické pracoviště de facto existovat. K obnovení činnosti došlo až v roce 1996, kdy vzniklo nové Dokumentační a muzeologické oddělení, pověřené správou dvou podsbírek (muzeologické a Sbírky Slezského ústavu). Vzhledem ke ztrátě pozice celokrajského metodického centra soustředilo se nové oddělení na budování sbírky s ohledem na vlastní činnost muzea. Kurátorkou se stala Markéta Střeštíková, kterou v roce 2002 vystřídala Nella Onderová. K dalším obměnám došlo v v roce 2010, novým kurátorem podsbírky se stal David Váhala, kterého o rok později vystřídala Barbora Honková.
Sbírkový fond muzeologické podsbírky byl v roce 2002 rozšířen o fond Map a plánů, původně součást Sbírky Slezského ústavu. K dalším akvizicím docházelo zejména sběrem v instituci nebo dary odborných pracovníků muzea. Součástí nesbírkového fondu přidruženého k podsbírce se rovněž stala interní databáze Muzeí a muzejních institucí na Moravě a ve Slezsku, jež vznikla jako výsledek vědeckého projektu pracovníků oddělení. Mimo sbírkovou evidenci podsbírky se nachází také příruční knihovna muzeologické i muzejní literatury a fotodokumentace muzeí ze 70. let 20. století.
V současné době obsahuje podsbírka přibližně 6700 kusů sbírkových předmětů rozdělených do čtyř fondů. Nejvýznamnější z nich, muzeologický, tvoří cca 70% podsbírky a zahrnuje materiály (propagační tiskoviny, katalogy a scénáře výstav, spisový materiál) z období 60. let 20. století až do současnosti dokumentující činnost muzeí zejména v Moravskoslezském kraji. Dalším jsou plakáty výstav a expozic z období 50. let 20. století až do současnosti a stejně jako předchozí pochází z činnosti muzeí v Moravskoslezském kraji. Výše zmíněný fond Map a plánů sdružuje faksimile a xerokopie map historických zemí českého státu (17.–19. století), politických okresů, zemského zřízení, krajského zřízení a správního rozdělení ve 20. století, dále pak demografické, hospodářské a církevní mapy. Nejmenším fondem, jenž vznikl teprve v roce 2012, je Původní muzejní majetek, který obsahuje trojrozměrné předměty (vitríny, cedule, razítka) pocházející z činnosti Slezského zemského muzea. Záměrem muzeologického oddělení je tento fond rozšířit tak, aby mohl být v budoucnu využit rovněž pro prezentační činnost. V současné době je vzhledem k nesystematickému provádění sbírkotvorné činnosti v minulosti zejména v oblasti akvizic a odborného zpracování předmětů nutno provést důkladnou analýzu a připravit koncepci pro další rozvoj podsbírky.
Na vybrané sbírkové předměty z muzeologické podsbírky se můžete podívat zde.
Poslední aktualizace článku: 15.06.2020
Vytisknout celý článek
